5 pravidel pro místo kolem křesla, kde se pohodlně usadíte i vstane

Kolik místa je skutečně potře

Základem je výška. Paraván má při sezení zakrýt výhled do místnosti, ne celý prostor. Pokud sedíte na židli, stačí výška kolem 140–160 cm, aby vám clonil pohled, ale nebránil vzduchu a světlu. Příliš nízký paraván (do 100 cm) jen opticky rozdělí podlahu, ale hluk a rušivé pohyby zůstanou. Naopak vysoký panel přes celou místnost působí jako zeď a čtecí kout se v něm ztratí. Změřte si výšku očí vsedě a přidejte 20–30 cm – to je minimum pro skutečnou hranici.

Nábytek vybírejte podle toho, co už máte. Nemusíte kupovat nové křeslo. Stačí židle, které se dá opřít, malý stolek nebo i jen bedna s polštářem. Důležité je, aby se dalo sedět s rovnými zády a knihou v ruce. Pokud si lehnete, budete po chvíli unavení. Pokud si sednete do hlubokého křesla, budete mít knihu příliš daleko od očí. Zkuste proto nejdřív to, co doma je. Teprve když zjistíte, že vám něco chybí, řešte nákup. Vyhněte se tomu, abyste si nejdřív koupili vybavení a pak hledali místo. To je nejčastější důvod, proč nakonec čtecí kout skončí jako odkladiště.

Páté pravidlo je o zvyku. Prostor kolem křesla se má kontrolovat jednou za čas, protože se do něj postupně vrší věci: nabíječky, knihy, deky, koš na prádlo. Stačí jednou týdně projít kolem křesla a odložit vše, co tam nepatří. Zároveň zkontrolujte, zda se neuvolnily šrouby područek a zda koberec neklouže. Podložka pod koberec je levnější než návštěva fyzioterapeuta. Když těchto pět pravidel dodržíte, usednutí i vstávání přestanou být boj a křeslo konečně poslouží tak, jak má.

Křeslo samo o sobě pohodlí nezajistí. Rozhoduje prostor kolem něj. Pokud se při usedání musíte kroutit, při vstávání se odrážet od područek nebo máte kolena vmáčknutá do konferenčního stolku, žádné čalounění to nespasí. Následujících pět pravidel vychází z běžného provozu domácnosti a dá se ověřit metrem i vlastním tělem.

Než začnete cokoli srovnávat, sjednoťte podmínky. Prohlížejte vzorky na stejném místě, se stejným okolním světlem a ideálně bez přímého slunce. Vypněte stropní svítidla s jinou teplotou, než jakou chcete testovat. Pokud kontrolujete soutisk barevných ploch, držte papír kolmo ke zdroji a dívejte se na něj ze vzdálenosti, ze které se text bude skutečně číst. Šikmý pohled pod teplým světlem schová rozdíly, které při čtení uvidíte.

Třetí pravidlo se týká úhlu mezi křeslem a hlavním zdrojem světla nebo obrazovkou. Křeslo by mělo být otočené tak, aby se při usedání nemuselo s tělem otáčet do nepřirozené pozice. Ideální je mírný úhel 15 až 30 stupňů od hlavní osy místnosti. Pokud křeslo stojí přímo proti dveřím, vzniká průvan a pocit, že někdo každou chvíli vstoupí. Pokud stojí zády ke dveřím, zase se při každém zvuku otáčíte. Kompromis je postavit křeslo bokem ke dveřím, ne přímo do jejich osy.

Papír je hygroskopický materiál. Přijímá vlhkost ze vzduchu a zase ji odevzdává, dokud se nedostane do rovnováhy s okolím. List A4 při relativní vlhkosti 30 % a při 70 % neváží stejně a nemá stejné rozměry. Rozdíl v délce bývá kolem desetiny procenta, což je u archu formátu A0 klidně půl milimetru. U knihy s 500 stranami se to nasčítá do vln, které nezmizí samy. Praktický důsledek: papír se kroutí, vlní a mění rozměry dřív, než si toho na první pohled všimnete.

Boční odstup a úhel, který rozhoduje o pohodlí ramen Druhé pravidlo je boční. Mezi křeslem a zdí nebo nábytkem po stranách nechte alespoň 15 cm, u křesel s širokými područkami 20 cm. Tento prostor není jen na protažení ruky při vstávání. Umožňuje také odložit hrnek na malý stolek, aniž byste se museli naklánět přes područku. Typická chyba je nacpat křeslo do rohu, kde jedna strana těsně přiléhá ke zdi. Vznikne pocit stísněnosti a při vstávání se automaticky nakláníte do strany, což přetěžuje bederní páteř.

Čtvrté pravidlo se týká výšky sedáku a podlahy. Před usednutím by měla být výška sedáku zhruba ve výši kolen nebo mírně pod nimi. Pokud je sedák výš, nohy visí a tlak jde do stehen. Pokud je příliš nízko, vstávání je namáhavé. Pomůže malý podsedák nebo pevný polštář, ale jen tehdy, když křeslo není nakloněné dozadu. U hlubokých křesel si před usednutím přisuňte bederní polštář, jinak se posunete dozadu a ztratíte oporu.

První pravidlo se týká prostoru před křeslem. Pro pohodlné usednutí a zejména vstávání potřebujete před sedákem volnou plochu alespoň 60 cm, lépe 70 cm. Do tohoto prostoru nesmí zasahovat konferenční stolek, koberec se shrnutým okrajem ani nohy od stolku. Změřte to tak, že si stoupnete před křeslo, položíte paty na jeho přední hranu a předpažíte. Špičky prstů by se neměly dotknout žádné překážky. Pokud se dotknou, posuňte stolek dál, i kdyby to znamenalo, že už nebude uprostřed sedačky.